Ahoj,

hlásím se podvanácté. Zbývá necelý měsíc do Štědrého dne a také už se blíží okamžik, kdy vybalím svůj předčasně si nadělený vánoční dárek. Pokud čtete můj blog pravidelně, tak víte, že jsem upustil od prvotního nápadu odměnit se za hubnutí se STOBem elektrokolem a místo něj si pořídil běžecký pás, na kterém chci při nepříznivém počasí chodit. Pás už mám doma skoro měsíc a stále čeká zabalen v krabici, až moje hmotnost mým přičiněním klesne pod 120 kg. To je totiž nosnost pásu a to měla být i nosnost elektrokola, odměna je tedy motivačně adekvátní a já můžu s radostí říct, že na pás se postavím ne až na Štědrý večer, ale pravděpodobně už třeba 10. prosince. Váha totiž přiměřeně a pravidelně klesá a já jsem tím nadšen.

Většina lidí v mém okolí už zaregistrovala, že jsem viditelně zhubnul a všichni mě častují větou, že vypadám skvěle. Což je také výborná odměna za všechny tyto trvalé a přitom příjemné změny v mém životě. Všichni mě stále podporují a začínají mě podporovat i ti, kteří byli dříve skeptičtí. Můj váhový úbytek, který v současnosti činí více než 25 kg, je přesvědčil. Mnozí obdivují mou vůli a zároveň nechápou, jak při svých pracovních povinnostech najdu čas ještě na plavání a chůzi. Myslím si, že víc než o vůli a aktivitu jde však o otevřenost a přijetí. Nejen o přijetí sebe sama jako člověka, který bude permanentně procházet změnou, ale také o přijetí právě té změny, o přijetí toho, že každý krok (i ten doslovně fyzický) se projeví na naší kondici a stavu našeho těla. Chci vám všem poděkovat, že mi fandíte a slibuju, že vytrvám.

Závěrem dnešního příspěvku se chci trochu omluvit za to, že Neděle s Václavem (což je možnost, jak se mnou plavat, chodit a obědvat) jsou momentálně vyhrazeny pro osoby, se kterými jsem v dlouhodobém kontaktu a vlastně mi umožnují udržet moje vztahy. Nevypisuji tedy Neděle s Václavem veřejně, ale zároveň chci všem, kteří by stáli o to, se jich zúčastnit říct, že to zase začne. Nejspíše na jaře, až se díky oteplení několikahodinové procházky Prahou opět stanou příjemnou kratochvílí. O tom vás v blogu i na Facebooku samozřejmě včas informuji. Pokud hubnete, přeju vám, ať se vám to daří jako mně a pokud se teprve hubnout chystáte, tak navštivte STOB a určitě nebudete litovat.

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Získal jsem návyky nové,

stál si za svým vlastním slovem,

má hmotnosti! můj ostrove

v moři omáčky svíčkové,

jež mi dříve byla chlebem,

že to není gastronebe

to už dneska vím - a Tebe

ať nikdy neukolébe

česká klasika ke spánku.

Bdělost pro tělesnou schránku

třeba je. Dost bylo džbánků

od piva a na smetánku!

 Tělo těší pohyb hlavně,

žít a jíst se dá zábavně,

přitom hubnout neúnavně,

žiju v lásce, žiju správně.